Obec Hrabová - oficiální stránky obce

Historie a současnost obce

Vznik názvu obce

I. verze

Nynější Hrabová vznikla asi v době, kdy se osady, tzv. Lhoty zakládaly, tedy v 11. až 12. století. Její původní název zněl Lhota (Lhuota). Lhoty vznikaly tím, že pán dal kus lesa k vykácení a užívání a za určitou dobu - lhuotu - byli obyvatelé od roboty a desátků osvobozeni. Jelikož osad téhož jména bylo několik, za účelem přesného označení se začala nazývat Lhota Habrová. Název vznikl od habrového lesa, který ji obklopoval. Habr, místním názvem hrab či hrabek, proto lid neříkal Habrová,  ale Hrabová. Názvosloví Lhota, jako slovo sevšeobecnělé, se za účelem zkrácení zamlčovalo, až na něj bylo zapomenuto a užívá se jen přívlastku Hrabová.

II. verze

Ve 13. století vynikal mocí moravský rod pánů ze Švábenic. Egidius (Idík, Zdík) ze Švábenic měl snad za manželku dceru Šebora Hrabišice ze západních Čech. Zdá se, že on a jejich syn Hrabiš ze Švábenic, uváděný mezi lety 1254 - 1296, byli správci úsovského panství  v době, kdy Šumperk ještě nebyl založen. Hrabiš zřejmě založil hrad Rabštejn, a bylo podle něho pojmenováno několil vesnic - Hrabišín, Hraběšice, Hrabenov a Hrabová.

Historie obce

Hrabová za nejstarších časů patřila k panství úsovskému, které bylo majetkem českých králů a bývala k užívání udělována jednotlivým pánům jako manství za věrné služby. Poprvé se připomíná Hrabová v listinných pramenech roku 1344 jako součást panství úsovského, které moravský markrabě Karel udělil bratřím Jaroslavovi a Albertovi ze Šternberka. Už tehdy je také vedle Hrabové jmenován i Vitošov, který se zřejmě jmenuje podle zakladatele Vítoše. Roku 1371 byla Hrabová i s Vitošovem v majetku markraběte Prokopa. V druhé polovině 15. století se stala Hrabová s Vitošovem majetkem Jiřího Tunkla z Brníčka. Roku 1494 to potvrzoval král Vladislav. Tehdy byl v Hrabové panský dvůr a mlýn. Hrabová a Vitošov zůstaly od dob Tunklových natrvalo spojeny se zábřežským panstvím a nesly břemeno roboty s jeho poddanými.

V katastru obce Hrabová zůstaly názvy lokalit Hrabovský a Vitošovský rybník. Největší vodní dílo na Zábřežsku vykonal Jiří Tunkl z Brníčka. Tunklové si zjednali předpoklady pro rozsáhlé rybniční práce tím, že scelili a zvětšili své statky na Zábřežsku a Šumpersku. Jiří Tunkl svedl vodu z močálovitého povodí Moravy do rybníků a tím přispěl k ozdravení kraje. Rybničními pracemi však velmi trpělo místní obyvatelstvo, jak zabráním pozemků pro nové rybníky, tak i těžkými robotami. Jiří Tunkl vystavěl kolem Zábřeha devět rybníků, z nichž největší byl Velký Závořický rybník (186 jiter). K menším rybníkům patřil Hrabovský (86 jiter) a Vitošovský (20 jiter).

JITRO - stará plošná míra představující plochu, kterou oráč zorá od jitra do soumraku. Podle Hájkovy kroniky - 1 jitro = 1 hon = 3085 metrů čtverečních.

Vývoj osídlování obce

Podle berního rejstříku z roku 1516 bylo v Hrabové 14 usedlých. Přesnější obraz nám poskytuje urbář zábřežského panství z roku 1585 - 25 usedlých (14 rolníků, 4 zahradníci, 6 chalupníků a volný fojt), vesměs s českými jmény. Roku 1667 bylo v Hrabové už 28 usedlých a roku 1749 již 48 usedlých. Podle tereziánského katastru z roku 1756 bylo v Hrabové 54 usedlých.

rok

 

počet domů

 

počet obyvetel

 

z toho německých

 

1970

57

400

 

1834

73

582

 

1869

80

606

 

1880

85

650

1900

98

840

50 

1910

113

928

138 

1921

114

819

87

1930

132

854

75

1950

146

619

 

2001

150

608

 

2004

155

542

 

2010

189

575

 

2012

 

605

 

 

Současnost obce

Obec Hrabová začala psát svoji novou historii prvními svobodnými volbami v roce 1990. Těmito volbami se Hrabová osamostatnila od Dubicka. Obec se stala zřizovatelem Základní školy a Mateřské školky. K financování rozvoje pomáhá obcí vlastněný Lihovar Hrabová, s.r.o.. Prvních deset let samostatnosti bylo obdobím, kdy se v obci budovala infrastruktura, kterou obec neměla vybudovanou. První na řadě bylo budování vodovodního distribučního řadu a vstup do svazku Vodovod Pomoraví, který zajistila zdroj a připojení Hrabové na kvalitní vodu. Dalším krokem bylo budování kanalizačních stok splaškové kanalizace a jejich napojení na nově zbudovanou čističku odpadních vod. Další důležitou stavbou pro budoucí rozvoj obce bylo její připojení na plyn a položení  středotlakých rozvodů po obci. Schválením územního plánu v roce 2001 byl položen základ dalšího rozvoje. V těchto letech začal klesat počet obyvatel obce. Hlavně se začal vylidňovat Vitošov, kde těžba a navazující výroba vápenných produktů negativně ovlivnila životní prostředí. Poklesem obyvatel byl ohrožen další provoz školy a školky. V územním plánu byly navrženy nové zástavbové lokality Za hříštěm, Záhumení II a Pod Hojgrovými I. Na těchto lokalitách bylo obcí připraveno 35 nových stavebních pozemků. Všechny tyto kroky vedly k tomu, že obec v roce 2012 dosáhla 605 obyvatel.

Nejen do infrastruktury, ale i do obnovy dalšího majetku byly investovány nemalé prostředky. LČR zrekonstruovaly dlažby a zdi Hrabovského potoka. Olomoucký kraj společně s obcí opravili komunikaci k hájence. Obec buduje nové chodníky, obnovuje zeleň, snižuje energetickou náročnost objektů a investuje do obnovy školských zařízení. Nezapomíná ani na památky místního významu. Pro další rozvoj se buduje nových 15 stavebních pozemků včetně infrastruktury v lokalitě Pod Hojgrovými II. I o tyto je velký zájem, protože Hrabová přitahuje mimo jiné také bohatým komunitním, společenským a sportovním životem o který se stará škola, občanská sdružení, spolkové a zájmové organizace společně s obcí.

Obec má schválený Strategický rozvojový plán na roky 2012-2025, který byl zpracován komunitně týmovým způsobem se zapojením občanů, zastupitelů a podnikatelů s ohledem na dlouhodobé zájmy Hrabové.    

Výstava - Historie a současnost obce