Obec Hrabová - oficiální stránky obce

Farní sbor ČCE

Kontakty

Farní sbor Českobratské církve evangelické v Hrabové 

Hrabová 117

789 01 Zábřeh

 

 

telefon 739 001 462
e-mail hrabova@evangnet.cz
     
Farář Mgr. Jan Hudec tel.: 732 733 158
Kurátorka Jana Lepková tel.: 737 844 791

 

Sborový program

 

neděle 9:00 bohoslužby
úterý 18:00 zkouška pěveckého sboru
     
středa                        ZŠ Rohle 13:30 (čtrnáctidenně) etická výchova příběhem
čtvrtek                      penzion Loštice 14:30 (čtrnáctidenně) biblická hodina           

 

  • Schůze staršovstva vždy 2. středu v měsíci od 16:30 hod.
  • Svatá večeře Páně se vysluhuje o církevních svátcích
  • Návštěva faráře v rodinách nebo jinde při osobních výročích nebo na pozvání
  • Křty, svatby, pohřby na požádání

 

Historie sboru

Skromné začátky

Začátkem 17. století se značná část obyvatel Zábřežska hlásila k církvi Podobojí (kališnické) a Jednotě bratrské, jejímž posledním biskupem byl J. A. Komenský. Po porážce nekatolických stavů v bitvě na Bílé hoře roku 1620 došlo k násilné rekatolizaci, které většina lidí podlehla a stala se formálně římskokatolickou. Maličký ostrůvek evangelické tradice se udržel ve Svébohově a okolí, kde po Tolerančním patentu roku 1781 vzniklo malé společenství Reformované křesťanské církve. Dokladem toho je kaple se hřbitovem z roku 1860 zdaleka viditelná nad obcí při cestě do Zborova.

 

Působení pana vikáře Šedého

Ve Svébohově začal v roce 1908 působit jako kazatel vikář Rudolf Šedý, který se v roce 1923 stal kazatelem rozsáhlého sboru v Hrabové. Hrabovský sbor Českobratrské církve evangelické vznikl „zdola“ působením různých pracovníků, hlavně učitelů, sdružených v čtenářském spolku „Národní jednoty“ a v Sokole. V době 1. světové války se i prostí venkovští lidé intenzivně věnovali četbě knih a časopisů převážně vlasteneckého zaměření. V protirakouských náladách se tak vytvářela idea nového československého státu a nové církve. Přitom se čtenáři vraceli do doby, kdy byl český národ samostatný. Masarykovy myšlenky o náboženském smyslu našich dějin a o době husitské a bratrské jako vrcholném období národních dějin nacházely v kontextu doby velký ohlas. Římskokatolická církev pro svoji spjatost s Rakouským státem i s jeho válečným zapojením se pro mnoho lidí stala symbolem protinárodního útlaku. Jednotlivci i celé rodiny vystupovali z římské církve a vstupovali do některé z církví hlásících se k tradicím české reformace. Pan vikář Šedý byl do Hrabové zván ze Svébohova, aby odpovídal na otázky náboženského rázu a aby lidem toužícím po české církvi nabídl možnost vstoupit do církve českobratrské. První bohoslužby „na zkoušku“ byly vykonány v roce 1920 na zahradě hrabovské sokolovny. Po nich se mnozí rozhodli k výstupu z církve římskokatolické a ke vstupu do Českobratrské církve evangelické. Toto „přestupové hnutí“ zasáhlo i řadu okolních obcí. Během několika let se vytvořil v širokém okolí Hrabové početný sbor s téměř dvěma tisíci členů. Oficiálně byla Hrabové prohlášena farním sborem v roce 1923. V roce 1925 byl položen základní kámen hrabovského kostela. Jeho odvážný návrh vytvořil architekt Oldřich Liska z Hradce Králové. Neméně odvážná realizace probíhala po etapách až do roku 1933. Podíleli se na ní dobrovolní pracovníci, muži i ženy nadšení pro velkolepé dílo. Finančně přispívaly další českobratrské sbory, ale také zahraniční sesterské církve z USA, Německa, Nizozemí a dalších zemí. Na stavbě našeho kostela i dalších staveb v obvodu sboru vázla však řada dluhů. Jejich splacení komentuje pan vikář Šedý ve svých pamětech: „Nadešel památný rok 1945, kdy byly všechny dluhy váznoucí na chrámech našich severomoravských zaplaceny…Poctivé práci provolávám pozdrav: Zdař Bůh.“

 

Duchovní a náboženské ochladnutí

Na území hrabovského sboru vznikly po roce 1945 ještě sbory v Zábřeze a Šumperku. Hrabovský sbor měl kazatelské stanice v Úsově, Klopině, Mohelnici, Janoslavicích a v dalších obcích. Náboženské nadšení zakladatelské doby se postupně vytrácelo, a to jak pod vlivem proticírkevního působení komunistické ideologie, tak i ztráty duchovního rozměru života u většiny lidí. Generace získaná charismatickou postavou pana vikáře zestárla a jejich děti a vnuci ve velké většině o poselství Kristova evangelia nejeví zájem. Práce v kazatelských stanicích zanikla a většina sborové práce se přenesla do samotné Hrabové, kam někteří členové z okolních obcí dojíždějí.

Posláním sboru je konat bohoslužby, nabízet duchovní a biblické vzdělávání všem generacím a také pastorační službu potřebným, zvláště starým a nemocným, usilovat o spolupráci a jinými církvemi v rámci ekumenického hnutí, spolupracovat s místní samosprávou a účastnit se na dění v obci, modlit se za dobro pro jednotlivce, obec a celý svět. Toto poslání chceme plnit, i když se nás v současné době schází malý počet. Věříme však, že brzy přijde čas, kdy se lidé začnou ptát po duchovních skutečnostech, protože si uvědomí, že čistě konzumní životní styl nedává lidské duši odpovědi na nejhlubší otázky bytí. „Lidská duše je nepokojná, dokud nespočine v Bohu (sv. Augustin).“

 

Kazatelé a kurátoři

Jako kazatelé sloužili v hrabovském českobratrském sboru:

Rudolf Šedý (1923-1948)

Adolf Ženatý (1948-1976)

Jaroslav Matějka (1976-1977)

Jaroslav Ondra, administrátor (1977-1979)

Pavel Dvořáček (1979-1984)

Jaroslav Ondra, administrátor (1984-1987)

Václav Hurt (1987-1994)

Jaroslav Ondra (administrátor 1994-2001, farář 2001-2009)

Jiří Tengler (2009-2010)

Jan Hudec (od 2010 dosud)

 

Funkci kurátora, kurátorky sboru konali:

Jan Hýbl (1923-1930)

Antonín Žváček (1930-1933)

Jan Kužel (1933-1940)

František Sedlák (1940-1949)

Libuše Chlebníčková (1949-1955)

Antonín Jedelský (1955-1982)

Milada Ustrnulová (1982-1988)

Blahoslava Horáková (1988-2012)

Jana Lepková (od 2012 dosud)

 

Literatura k podrobnějšímu studiu o hrabovském sboru

  • Paměti pana vikáře Šedého, vydalo nakladatelství EMAN v Benešově v roce 2008
  • Rudolf Šedý, Bible misionářem (obrazy z dějin reformovaného sboru ve Svébohově v 18. a 19. století), ČCE Zábřeh 2010
  • Církev v proměnách času 1918-1968, Kalich Praha
  • Církev v proměnách času 1969-1999, Kalich Praha
  • Pavla Hajtmarová, Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Hrabové v meziválečném období, bakalářská práce, UP Olomouc 2010

► BAKALÁŘSKÁ PRÁCE PAVLY HAJTMAROVÉ

Českobratrská církev evangelická

ČCE vznikla v roce 1918 spojením církví reformované a luterské. Založení obou mateřských církví umožnil českým a moravským evangelíkům Toleranční patent císaře Josefa II. z roku 1781. Do té doby žili naši předkové v ilegalitě, protože habsburské Rakousko připouštělo existenci jen jediné církve, a to římskokatolické. Vznik Československé republiky pomohl překonat jisté konfesijní rozdíly dvou evangelických vyznání a spojit je v jednu církevní organizaci, v níž se odlišnosti jednotlivých sborů mohly bez problémů uplatnit.

I dnes se víra našich bratří a sester může velice různit. Avšak jejím ústředním bodem je evangelium (dobrá zpráva) Ježíše Krista o vykoupení a záchraně člověka obsažená v Bibli, Písmech svatých Starého a Nového zákona. Jeden ze stěžejních veršů zní: „Bůh tak miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný (Janovo evangelium, 3. kapitola, 16. verš).“

Pro evangelíky je Bible jediným pramenem učení i praktického života.

Snažíme se žít podle Ježíšových doporučení a být, podle jeho slov, "solí země", tzn. přinášet lidem dobrou zprávu o Boží záchraně, a to slovem i činem. Posilou jsou nám na této cestě společná setkání při nedělních bohoslužbách, v týdnu při biblických hodinách, případně při jiných akcích.

Našimi vzory a učiteli jsou velké postavy víry z naší historie, zvláště Mistr Jan Hus a Jan Ámos Komenský.

Podrobnější informace o Českobratrské církvi evangelické je možno najít na www.e-cirkev.cz